Ne jednou se stane, že je zadržen a následně zabaven exemplář chráněného živočicha, nebo rostliny, který je nutno umístit do náležitých vhodných prostor. Pro tyto účely jsou v České republice zřízena záchranná centra. Cesta k provozování takového centra vede skrze povolení Ministerstva životního prostředí a vyjma administrativních povinností takové centrum musí odpovídat i fyzicky pro držení zamýšlených druhů zvířat a rostlin. K posouzení požadovaných podmínek se před vydáním rozhodnutí o povolení centra musí vyjádřit Agentura ochrany přírody a krajiny a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský nebo Státní veterinární správa, podle toho, jestli půjde o držení rostlin, nebo zvířat.
Kde se zadržené exempláře vlastně berou?
Jak živočichové, tak rostliny v centrech umisťované, pocházejí z dozorové činnosti České inspekce životního prostředí, nebo Celní správy. K jejich zadržení, či zabavení dochází jak na území ČR v chovech samotných, tak na hraničním přechodu Letiště Ruzyně, nebo při přepravě skrz českou republiku. Je nutno zdůraznit, že dozorové a centrální orgány svojí činnost berou skutečně vážně a provádějí ji pečlivě. Celkově je nově odborně zaštítěna koordinátorem pro Wildlife Crime na základě Akčního plánu pro potírání nelegálního obchodu s ohroženými druhy.
Kolik záchranných center máme?
Aktuálně je u nás provozováno 12 záchranných center pro živočichy a 2 pro rostliny, přičemž se nejčastěji jedná o zoologické zahrady, záchranné stanice pro hendikepované volně žijící živočichy a v případě rostlin o botanické zahrady. Každé centrum má přitom pro potřeby umístění určitý výčet taxonů, kdy pro ministerstvo je klíčové pokrýt zejména všechny řády živočichů. V případě rostlin zde jasně vidět, kam je zaměřen nelegální obchod. Máme kapacity pro taxony jako kaktusy, orchideje, cibuloviny, sukulenty, cykasy a kapradiny. U živočichů se jednoduše umisťují například plazy a naopak oříškem jsou kočkovité šelmy. Je pak velkou událostí, kdy se nějaké nové záchranné centrum otevře, nebo stávající vytvoří další prostory pro navýšení kapacit.
Za příklad zdárného vytvoření záchranného centra z posledních let lze uvést Zoo Tábor, kde bylo záchranné centrum otevřeno 12. června 2024. Umožňuje umístit chladnomilné šelmy, konkrétně tygra ussurijského, levharty, pumu americkou, rysa ostrovida, či vlky. Nedlouho po otevření v ní dočasně našli útočiště právě poslední zmínění – vlci. Vybudování centra, které patrně nikdy nebude výdělečným podnikem, je právě v případě zoologických zahrad vkladem pro záchranu ohrožených druhů. To je také jedním z jejich hlavních poslání.
Stačí nám stávající kapacity?
Odpověď na tuto otázku je někdy ano, někdy zase ne. Záleží na zadržovaných druzích. Zejména u šelem by se dalo říct, že jich patrně nikdy nebude dost. U drobných živočichů, nebo u rostlin s kapacitní problémy nečekávejme. Benefitem pro záchranné centrum může být, že exemplář, po ukončení řízení o jeho zabavení, může být a často bývá, předán do majetku mateřského provozovatele záchranného centra.
Černý obchod, nebo zjednodušeně nezákonné nakládání s ohroženými druhy živočichů a rostlin nikdy úplně nezastavíme. To co se děje v u nás je jenom špetkou v porovnání s obchodem celosvětovým. Ovšem záchranná centra u nás a pro nás hrají v soukolí konzervace druhů klíčovou roli.
Buďte první kdo přidá komentář