Když se káva míchá s utrpením: Problematika zvířecích kaváren

Farová, Hastrdlová

Fenomén exotických zvířecích kaváren (Exotic Animal Cafés – EAC) se stal neodmyslitelnou součástí turistického obrazu moderního Japonska. Zatímco pro návštěvníky představují tyto podniky místo pro relaxaci a unikátní kontakt s přírodou, z pohledu biologie a etiky jde o vysoce kontroverzní odvětví. Podle aktuálních studií tyto podniky přímo přispívají k poklesu globální biologické rozmanitosti a vykazují systematické nedostatky v oblasti welfare zvířat.

Od koček k ohroženým druhům

Koncept zvířecích kaváren má své kořeny na Tchaj-wanu, kde byla v roce 1998 otevřena první kavárna se psy a kočkami (Plourde 2014). V Japonsku se tento trend rozšířil především kvůli specifickým podmínkám bydlení – většina bytových domů zakazuje chov zvířat, což vede lidi k hledání kontaktu s nimi v komerčních prostorách. Původní domestikované druhy však byly postupně nahrazeny exotickou faunou. Dnešní realita značně překračuje hranice domestikace. V japonských exotických kavárnách tvoří 62 % zvířat ptáci (zejména sovy), následují plazi (21 %), savci (15 %) a obojživelníci (2 %). Mezi nejčastěji vídané druhy patří například: ježek bělobřichý, sova pálená, výreček bělolící, výr bengálský a vakoveverka létavá. Alarmujícím zjištěním je, že se v těchto provozech mnohdy vyskytují i druhy chráněné úmluvou CITES, u nichž od roku 2010 chybí záznamy o legálním dovozu.

Skrytá hrozba pro biodiverzitu

Kavárny s exotickými zvířaty nejsou jen lokálním problémem welfare, ale přímo přispívají k poklesu biologické rozmanitosti v přírodě. Mnoho nabízených druhů spadá pod ochranu CITES, přičemž dochází k problematickému označování zvířat jako „odchovaných v zajetí“, aby se zakryl jejich skutečný původ ve volné přírodě. EAC přímo stimulují neudržitelný lov volně žijících živočichů, a to přispívá k úbytku mnoha druhů ve volné přírodě. Kromě úbytku druhů v jejich domovině představují EAC i riziko pro místní ekosystémy. Útěky či vypouštění zvířat vedou k usazování nepůvodních druhů. Příkladem je velemlok čínský, který v japonských říčních sítích vyvolává hybridizaci s původními mloky, nebo více než 43 druhů nepůvodních ptáků, dovezených pro okrasný chov, kteří se v Japonsku rychle množí.

Psychologie poptávky: Vliv médií a sociálních sítí

Vnímání divokých zvířat veřejností je silně zkresleno jejich zobrazením v digitálním světě. Virální videa, například s outloni (roztomilými „opičkami“ vzdávajícími se okolnímu světu), normalizují vlastnictví exotických zvířat a vytvářejí komunity, které tento trend dále propagují. Historicky poptávku ovlivnila i popkulturní díla mezi něž patří např. 101 dalmatinů, Harry Potter nebo Želvy Ninja. Pozorování zvířat v těsné blízkosti lidí v kavárenském prostředí vyvolává v návštěvnících dojem, že ta divoká jsou stejně snadno ovladatelná jako ta zvyklá sdílet s lidmi pohovku. Popularita je navíc často poháněna vzácností druhu a aktuálním módními trendy celebrit.

Welfare problémy

Zvířata v kavárnách čelí tzv. antropogennímu stresu – tedy stresu z neustálé vynucené blízkosti lidí bez možnosti úniku, což vede k chronicky zvýšené hladině kortizolu. Mezi hlavní problémy v provozech patří:

• Omezení prostoru
  • zvířata jsou běžně držena v ubikacích, které nemají dostatečnou velikost pro volný pohyb nebo jsou držena na vodítkách pro snadnější interakci s návštěvníky
• Omezení přirozeného chování
  • např. let u ptáků kvůli malým voliérám/klecím či uvázání na provazu
• Narušení biorytmů
  • chov nočních živočichů (patří mezi ně fenkové, křečci, činčily, ježci a sovy), kteří jsou nucení být přes den vzhůru, a to v prostředí s umělým osvětlením a hlukem
• Absence úkrytu a vody
  • hlavně u dravců a sov je častým problémem nemožnost se schovat před návštěvníky a absence přístupu k pitné vodě
• Zdravotní rizika
  • přenos zoonóz mezi návštěvníky a zvířaty Dlouhodobé vystavení těmto faktorům vede k imunosupresi, narušené reprodukci a abnormálnímu či sebepoškozujícímu chování.

Legislativní perspektiva

V Japonsku je ochrana zvířat upravena Zákonem o welfare a managementu zvířat (Act of Welfare and Management) z roku 1973 (The Ministry of Justice 2024), který byl v roce 2012 doplněn o článek o „dobrých životních podmínkách zvířat“. Podle tohoto zákona se podniky manipulující se zvířaty dělí na dvě kategorie – typ I a typ II. Zvířecí kavárny jsou klasifikovány typem I a jsou ve stejné kategorii jako například zoo a akvária, čímž je staví na stejnou úroveň. Legislativa se však konkrétně nezabývá specifickými potřebami divokých druhů v zajetí. Odpovědnost za kontroly leží na regionálních orgánech, jejichž vymáhání práva je žalostně nedostačující.

Řešení problému

Klíčovým opatřením se jeví zavedení přísnější legislativy a její důsledné vymáhání, zejména u ohrožených druhů. Transparentnost původu zvířat by mohla zajistit povinná registrace. Souběžně je nutné pracovat na osvětě veřejnosti, což může snížit poptávku po exotických mazlíčcích i návštěvnost problematických kaváren a podpořit ochranu zvířat v jejich přirozeném prostředí.