Merle zbarvení u psů: atraktivní vzhled skrývající zdravotní rizika

Brožková, Molnárová, Petříková

Merle je jedinečný vzor zbarvení srsti, který vzniká genetickou mutací a svou neobvyklostí je více a více atraktivní pro chovatele i zájemce o štěňata. Díky svému atraktivnímu vzhledu si získává stále větší popularitu a stává se trendem v chovatelství. Merle je typické mramorovaným efektem, který je tvořen kombinací normálně pigmentovaných oblastí a zesvětlených oblastí srsti, a nevyskytuje se jen u psích plemen, jako jsou australský ovčák, kolie či jezevčík, ale také u dalších druhů zvířat, například koní, skotu či koček. Přestože se jedná o esteticky přitažlivé zbarvení, je důležité vědět, že s sebou nese i zdravotní rizika.

Za vznik Merle zbarvení je zodpovědná mutace v genu PMEL, který hraje roli při tvorbě pigmentu. Konkrétní příčinou změn ve zbarvení srsti je tzv. SINE sekvence (Short Interspersed Nuclear Element), která je vložena do genu PMEL v opačné orientaci. Díky tomu je ovlivněn proces, kterým se vytváří bílkovina PMEL, jež je důležitá pro správnou tvorbu pigmentu a vzniká tak mramorovaný efekt.

Na základě rozdílů délky vloženého úseku do genu byly rozlišeny čtyři hlavní typy:

• kryptické merle (Mc) – geneticky merle, ale bez viditelného fenotypu, často skrytý díky efektu jiných genů,
• klasické merle (M/m) – typická mramorovaná srst s nepravidelnými tmavými skvrnami,
• double merle (M/M) – světlé zbarvení s minimem pigmentovaných oblastí, často doprovázené zdravotními problémy (hluchota),
• harlekýn merle (Mh) – bílá srst s ostrými černými skvrnami, typická pro dogy.

Merle mutace se dědí neúplně dominantním autozomálním způsobem, což znamená, že její projev může být různý i v rámci jednoho vrhu. Důvodem je tzv. genetická mozaicita – délka poly(A) sekvence se může v různých buňkách lišit, což ovlivňuje intenzitu vzoru srsti i výsledný vzhled každého jedince. Heterozygotní jedinci (m/M) mohou mít různou intenzitu zbarvení, zatímco homozygoti (M/M), označovaní jako „double merle“ mají obvykle rozsáhlé bílé oblasti a jsou výrazně náchylnější k vrozeným vadám. Genotypy m/M a M/M jsou rovněž často spojovány s výskytem modrých očí a zároveň je gen merle zodpovědný za vyšší prevalenci hluchoty a slepoty. Merle gen ovlivňuje buňky zvané melanocyty, které produkují pigment a nacházejí se nejen v srsti, ale také v duhovce a vnitřním uchu. Právě nedostatek nebo poškození těchto buněk může způsobit ztrátu sluchu i zrakové vady. Ačkoliv mnohé studie neprokázaly přímou souvislost mezi modrýma očima a hluchotou u všech plemen s merle mutací, u plemen se skvrnitou srstí je tato vazba dobře dokumentovaná.

Studie publikovaná Strain et al. v roce 2009 zkoumala výskyt hluchoty u psů nesoucích merle alelu genu SILV. Pomocí BAER testu (objektivní měření sluchu) bylo vyšetřeno 153 psů různých plemen. Zatímco u běžných (heterozygotních) merle jedinců (M/m) byla hluchota zaznamenána u 3,5 % psů, u double merle jedinců (M/M) dosahovala prevalence hluchoty až 25 %. Studie potvrdila významnou souvislost mezi genotypem a výskytem hluchoty, přičemž barva očí ani pohlaví psa neměly na výsledek žádný statisticky významný vliv. Zajímavým poznatkem bylo, že riziko hluchoty u heterozygotních merle psů nebylo vyšší než u některých plemen se skvrnitou srstí nesoucích piebald gen (např. dalmatin). Výsledky také ukázaly rozdíly mezi plemeny – např. louisianský leopardí pes měl nižší výskyt hluchoty než australský ovčák.

Tyto smyslové vady mohou ovlivnit i chování psa. Ačkoliv zatím nebylo prokázáno přímé spojení mezi samotnou merle mutací a problematickým chováním, ztráta sluchu či zraku může mít dopad i na mentální stránku psa – příkladem je především úzkost, zvýšená reaktivita a strachová agrese.

V České republice zatím neexistuje zákon, který by výslovně upravoval spojení dvou merle jedinců. Chov je však regulován Mezinárodní kynologickou federací (FCI), Českomoravskou kynologickou unií (ČMKU) a chovatelskými kluby, které mají jasně stanovaná pravidla a křížení dvou merle jedinců zakazují. V České republice tedy nelze odchovat štěňata plemene spadajícím pod FCI s průkazem původu ve variantě „double merle“. Přestože zákon toto spojení přímo nezakazuje, dle zákona 246/1992 Sb., o ochraně zvířat proti týrání je zakázáno šlechtit zvířata takovým způsobem, který může způsobit jejich utrpení nebo ohrozit jejich zdraví. § 13 zákona č. 246/1992 Sb., stanovuje povinnost chovatele předcházet genetickým vadám a zajistit pohodu zvířat. V případě rozmnožování a šlechtění zvířat je zakázáno používat takové metody, které by u potomstva mohly vést k závažným dědičným vadám, například k chybění částí těla nebo orgánů, k jejich funkční nezpůsobilosti nebo znetvoření. Každý případ je nutné posuzovat individuálně podle míry postižení konkrétního jedince. Nedodržení těchto povinností může být řešeno ve správním řízení a může mít za následek uložení sankcí.

Je důležité si uvědomit, že ačkoliv je Merle zbarvení lákavé a esteticky zajímavé, nese s sebou zdravotní rizika, která mohou výrazně ovlivnit kvalitu života psa. Zodpovědný chov založený na znalosti genetického pozadí je proto klíčový nejen pro zdraví jednotlivých jedinců, ale i pro budoucnost celého plemene.

Zdroje:

Ballif BC, Ramirez CJ, Carl CR, Sundin K, Krug M, Zahand A, Shaffer LG, Flores-Smith H. The PMEL Gene and Merle in the Domestic Dog: A Continuum of Insertion Lengths Leads to a Spectrum of Coat Color Variations in Australian Shepherds and Related Breeds. Cytogenet Genome Res. 2018;156(1):22-34. doi: 10.1159/000491408. Epub 2018 Aug 3.

Varga L, Lénárt X, Zenke P, Orbán L, Hudák P, Ninausz N, Pelles Z, Szőke A. Being Merle: The Molecular Genetic Background of the Canine Merle Mutation. Genes (Basel). 2020 Jun 17;11(6):660. doi: 10.3390/genes11060660.

Savel S, Sombé P. Are dogs with congenital hearing and/or vision impairments so different from sensory normal dogs? A survey of demographics, morphology, health, behaviour, communication, and activities. PLoS One. 2020 Sep 4;15(9):e0230651. doi: 10.1371/journal.pone.0230651.

Strain GM, Clark LA, Wahl JM, Turner AE, Murphy KE. Prevalence of deafness in dogs heterozygous or homozygous for the merle allele. J Vet Intern Med. 2009 Mar- Apr;23(2):282-6. doi: 10.1111/j.1939-1676.2008.0257.x. Epub 2009 Feb 3.

Platt S, Freeman J, di Stefani A, Wieczorek L, Henley W. Prevalence of unilateral and bilateral deafness in border collies and association with phenotype.J Vet Intern Med. 2006 Nov- Dec;20(6):1355-62. doi: 10.1892/0891-6640(2006)20[1355:pouabd]2.0.co;2.