První chladné dny nám i letos připomínají, že podzim je definitivně tady. S ním přichází i pravidelný jev – migrace ptactva. Ta je už v plném proudu. Zatímco někteří ptáci míří na jih, jiní k nám naopak přilétají ze severu, aby zde přečkali zimu. A pak je tu ještě skupina druhů, které zůstávají na místě po celý rok. Právě jim se lidé často snaží pomoci přikrmováním. Ale je to opravdu vhodné?
Již klasickou podzimní kratochvílí je krmení kachen, někde i labutí pečivem. Jednorázové podání na chvilku zasytí. Co ovšem dlouhodobé podávání takové potravy? Má to i mnoho proti.
Potravina není krmivo
Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 se za potravinu považuje jakákoli látka nebo výrobek – zpracovaný, částečně zpracovaný či nezpracovaný – určený ke konzumaci člověkem, nebo u kterého lze oprávněně předpokládat, že jej člověk bude konzumovat. Naopak krmivem se podle téhož nařízení rozumí látka nebo výrobek, včetně doplňkových látek, zpracovaný, částečně zpracovaný či nezpracovaný, určený k orálnímu krmení zvířat.
Termíny „potrava“ a „potravina“ nelze zaměňovat, i když oba mohou být zahrnuty pod obecný pojem „potrava“, který však v legislativě nemá přesnou definici.
Bez důkladného zhodnocení vhodnosti potraviny z hlediska jejího složení, stavu a množství pro konkrétní druh zvířat nelze automaticky považovat danou potravinu za vhodné krmivo.
Zákon na ochranu zvířat záměrně používá pojem „potrava“, což umožňuje širší výklad zahrnující podávání jak krmiva, tak i vhodných potravin. Je však nezbytné zdůraznit, že výběr potravin pro krmení zvířat musí být velmi opatrný, protože potraviny mohou obsahovat řadu látek, které jsou pro zvířata škodlivé:
- nestavitelné látky (celulóza, lignin, pektin)
- nemetabolizovatelné látky (umělá sladidla, barviva)
- jedovatých látek (sůl, teobromin, kofein, některá koření, persin, k. vinná)
- látky ovlivňující zažívání (kvasnice, laktóza, taniny, kapsaicin, sorbitol, mannitol)
Pečivo zbaštěné kachnou
Pečivo je především sacharidová potravina s velmi nízkým obsahem ostatních živin. I starší pečivo ve voleti ptáků rychle fermentuje a způsobuje nadměrné nasycení sacharidy, přičemž ubírá prostor bílkovinám a vláknině. Díky obsahu droždí nebo kvasnic má pečivo větší objem, než kdyby tyto příměsi neobsahovalo. To vede k zaplnění volete, bobtnání a delší době zdržení potravy na jednom místě.
Štěpení škrobu ve voleti snižuje pH, což ovlivňuje mikrobiom žaludků a střev ptáků. Zvýšený objem v žaludku také vyvolává pocit nasycení, který snižuje potřebu přijímat přirozenou potravu.
Nevhodné krmení pečivem může zejména u labutí vyvolat tzv. syndrom andělských křídel (viz např. Mustafa, A., Angel Wings Syndrome in Swans – Kafkas Universitesi Veteriner Fakultesi Dergisi, 2019). Někteří autoři rovněž spojují nevhodné krmení ptáků s metabolickým onemocněním kostí (MBD).
Na krmení s rozumem
Určitě malé množství pečiva žádného ptáčka nezabije. Problém nastává při organizovaném hromadném krmení vodního ptactva tlupami krmičů. Pokud tedy shledáte několik lidí najednou krmit vodní ptactvo, hlavně neběžte do sámošky rychle koupit pár rohlíků, či pecen chleba, abyste je také „zachránili“. Rizika s nadměrného krmení vodního ptactva jsou:
- zdržování se ptactva v lokalitě, kde není dostatečný zdroj přirozené potravy
- vyšší riziko přenášení nemoci mezi ptáky (paraziti, ptačí chřipka – na kterou jsou labutě nejcitlivější a kachny naopak nejméně, zato jí nejvíc šíří)
- postupný vznik metabolických onemocnění ptactva
- znečištění stojaté vody
- přikrmování se hlodavců přenášejících nemoci
Když vám tedy zbyde pár soust pečiva na procházce po nábřeží, klidně se s ptactvem podělte. Cíleně ale takovou aktivita pro záchranu ptactva nedělejte. Zachraňte těch pár korun raději pro sebe na kafe, nebo tuplák. Líp uděláte.
Buďte první kdo přidá komentář